Stačí se v příkladech životní empirie vrátit krátce do minulosti, kdy křesťanští a jiní věrozvěsti pod vlajkou „bohulibých“ hodnot, ve snaze prosadit své vlastní individuální hodnotové zájmy, převraceli ostatní národy na „pravou víru“. Nejednou se taky stalo, že byli takoví misionáři upečeni na rožni, či v případě střetu s hodnotami jiných náboženství a kultur, vznikaly ve jménu „jedinečně pravdivých“ hodnotových představ války, pogromy, násilí. Zda jsme díky těmto zkušenostem od té doby nějak zmoudřeli, nechť si čtenář vyhodnotí sám.