To je dáno skutečností, že jeho schopnost racionální kontroly je v dané chvíli oslabena – kvůli sebeklamu u něj dochází k jakémusi vyšinutí rozumových schopností, které je důsledkem neřešitelného vnitřního konfliktu jeho motivů (touhy učinit něco nemorálního a morální zábrany). Východisko nalézá mysl jednajícího v sebeklamném mechanismu, který tím, že na vědomé úrovni zmanipuluje fakta, učiní zadost oběma motivům. Na jiné rovině však jednající pravou povahu věcí zná, a proto nemůžeme mluvit o jednání z nevědomosti.