Jak ale vyvázl Rosenbergův pojem mýtu sám Feuerbachově a Nietzscheově kritice náboženství? Úplně prostě, totiž odhalením, že se každý formulovaný mýtus a každé dějinně podmíněné náboženství rodí z krve. Krev, souhrnné označení pro síly, jež nejsou nadsmyslové, kreslí ve svém snění obrysy toho, co prospívá růstu a zachování rasy\, a právě toto kolektivně uznaně zhmotnění krve je mýtus. Rosenberg k tomu připojuje poznámku: „Mýtus krve není jedna z „mytologií“ vedle ostatních, nestaví „nové“ náboženství vedle starých, naopak jeho obsahem je sám tajuplný prazáklad všech mytologických představ. Všechny mytologie vycházejí z jediného formulujícího principu; poznání tohoto prinsipu není znovu nějaká mytologie, nýbrž mýtus sám …