postrádateľný druh

7. decembra 2016, kristchortura, budúcnosť dialóg hodnoty antropológia

Pokud neomezíte svobodu jednotlivců, všichni chtějí totéž: kupovat věci, snažit se pořídit si vlastní bydlení a mít rodiny. Výsledkem je další využitá půda – nejen pro výstavbu domů, ale také mohutnou infrastrukturu nutnou k podpoře takového životního stylu – což na oplátku ničí přirozené prostředí zvířat a rostlin, což vede k degradaci okolních ekosystémů, které už nezvládají přirozeně čistit a obnovovat ovzduší a vodstvo.

Každý další člověk představuje zátěž pro životní prostředí. Každá další osoba nad určitou hranicí je aktem násilí proti životnímu prostředí. Buď si vybereme ty nejlepší z nás (konzervativní postoj) nebo svět zaplavíme lidmi (liberální pozice). Hranice už byla překročena, a tak začínáme spotřebovávat i to z životního prostředí, co nutně potřebujeme k životu. To jasně vidíme nejen z našeho otisku na přírodě, ale také v našich labilních ekonomikách, které už nedokáží unést na růst orientované pyramidové podvody nabývající hodnotu skrz očekávané budoucí spotřebitelské utrácení.