Působí dojmem křečovitosti, tenze. (Napětí, bloky v těle a při určitých emočních reakcích, jež se odreagovávají nečekaně v afektech, které svou energičností nepřiléhají dané situaci). — Podle Eliase Canettiho jde o to, že hysterik je čímsi vnitřně spoután, je v sevření na dně svých nedoprožitých emočních ponižujících zážitků – a od nich se snaží právě neustálým rtuťovitým proměňováním své identity uniknout. Je tedy v nestálém úprku, při němž obléká a odhazuje šaty a masky, bez pevně zachytitelné identity. Takto se snaží nevědomě vymanit z onoho traumatizujícího křečovitého sevření.
„Zdá se, že primárním příznakem všech forem hysterie je trýznivý a mimořádně naléhavý pocit neuspokojení, nutící nemocného k tomu, aby se tohoto stavu nějak zbavil. Co je příčinou této primární hysterické tense, zatím nevíme. Jestliže si jedinec navykne hystericky reagovat, pak dostane-li se do konfliktní situace, pokouší se ji řešit hysterickým jednáním. Bez ohledu na to, zda jde o neurosu či psychopatii, je výsledek i pro nemocného vcelku nezdařený. Je to hlavně proto, že hysterické jednání nemá nějaký faktický konstruktivní cíl, ale především jen snahu oprostit se od nesnesitelné tense.“