Stern analyzuje Ježíše podle jeho výroků v Novém Zákonu. Upozorňuje na možnost vnímat ho jako schizoidního preoidipovského narcise („Kdo není se mnou, proti mně jest“), který procitl okoli třinácti let, kdy pravděpodobně zemřel jeho otec Josef a kdy malý Ježíš začíná udivovat mudrce na schodech chrámu svou moudrostí, současně se však počíná identifikovat s Bohem otcem na nebesích („Tam, kde je otec můj, musím být i já.“) Schizoid prý (podle Kleinové) nahlíží dobro a zlo jako esenciálně odlišné a nenávistně oddělené (teorie dobrého a zlého prsu). Zlému prsu se schizoid touží pomstít. „Zemi Sodomských lehčeji bude než-li tobě v den soudný,“ nebo jiná, velmi oblíbená replika: „Bude tam pláč a skřípění zubů“. Dalším znakem schizoida je paranoidní strach z pronásledování (Herodes).