Vzestup populistických hnutí, která si v reakci na politickou a sociální poptávku základny volně vypůjčují pravicové i levicové prvky, proti politické nabídce „shora“ pokládané za lživou a dokonce nepodpořitelnou, je pak jedním z následků tohoto vývoje. Na jedné straně nahrazuje populismus horizontální pravo-levou osu osou vertikální „ti nahoře vs. ti dole,“ probouzí, doprovází a zdůrazňuje však také nová dělení, jež to pravolevé stále výrazněji nahrazují: dělení na ty, kdo profitují z globalizace a její oběti; na ty, kdo uvažují v intencích národů a ty, kdo chtějí znát jedině celé lidstvo coby sumu jednotlivců, dělení francouzské periferie a urbanizované Francie, národa a globalizovaných elit, obyčejných lidí a Nové třídy, lidových vrstev a také upadající střední třídy a globální buržoazie, zastánců hranic a příznivců „otevřenosti,“ „neviditelných“ a „přezastoupených“, konzervativců a liberálů atd.