Ani sviňa, ani génius, ani ľudstvo

31. októbra 2017, kristchortura, antropológia článok pôvodne inde publikovaný dialóg Európa

Ale chtěl jsem se tě otázat: Miluješ lidstvo? Budoucnost jeho?“
„Nemiluju dosud – snad později… Ale poněkud je mám přece jen rád jako hlínu k formování… Snad je to též již láska – nepřemýšlel jsem o tom dosud… Ale co nazýváš lidstvem?“
„Lidstvo,“ pravil pomalu Eugenio… „Řeknu-li lidstvo, myslím na to, co je na něm vznešené – na vysoký duševní život, na tzv. kulturu… Lidstvo sestává se vlastně ze dvou zcela heterogenních skupin, které jsou přesto dohromady srostlé, jsouce korelativně na sebe odkázány: jsou to velcí lidé a malí lidé – neboli tvořící a hrubý jejich materiál a element, jímž se umožňuje jakési nedokonalé přenášení myšlenek… Rozdíl mezi velkým a malým člověkem je ještě větší než rozdíl mezi mužem a ženou, právě takový, jako mezi Praxitelem a mramorem. Milování lidstva znamená mně podporování vzniku velkých lidí – o ten špinavý element a materiál netřeba se nikdy starat jako o bejlí ne!“
„Co myslíš? Zuříme-li proti společnosti obyčejných lidí, kterou nazýváš ‚sviní‘ – nezuříme tím proti sobě? Ničíme-li společenský pořádek, nepodkopáváme si sami půdu pod nohama? Vznik velkých lidí není odvislý od daření se společnosti malých? Není ‚kultura‘ odvislá od zachování společenského pořádku?“
„Bez starosti!“ zvolal Eugenio, „my ho neuvedeme v nepořádek! Svině je velká jak celá Evropa a my jsme atomy proti ní! Náš úkol není společenský pořádek zničit, nýbrž uvésti jej někde ve zcela malý, kolísavý pohyb, aby vše úplně nezhnilo! Kultura jde jen račím krokem kupředu! A my velcí lidé musíme hledět, jen abychom se udrželi nad vodou – na ofensivu není ani pomyšlení. Jen malinké otřásání společenským pořádkem – toť úkol velkých lidí. A toto malé otřásání je ‚život‘, pokrok lidstva. – Naše celá činnost jest boj proti svini, potírání svině, nenávist proti svini. Naše positivnost je negativního druhu. Všechny naše ctnosti mají původ jen v této nenávisti, ressentimentu: nenávist ke svini jest jedinou hybnou silou nás, tzv. géniů. Škodíme svini, tím se svině poněkud vzpružuje a na životě udržuje. Záštiplný boj mezi sviní a géniem, toť vůdčí idea historie lidstva. Tedy je pokrok, kultura, ‚lidstvo‘ vlastně něčím velice ubohým a malým – jako ostatně všechno!“