národný satanista

Quivis
Motto: Vědci objevili novou planetu….

Darwin vyvodil evoluční teorii, takže jsme začali předpokládat, že jsme další vývojové stadium rodu opic. Podle jeho teorie se začaly sledovat archeologické vykopávky. A tady se ukazuje, že z nálezů není doložitelné celá linie vývoje, takže se desítky let píše o “chybějícím článku”.

Pokud se omezíme na člověka až ve vyšším stadiu vývoje, je například stále zjevný inteligenční skok mezi neandertálci a cromagnonci.

Zajímavou teorii představil ve svých knihách (první vyšla v r. 1976) americký spisovatel Zecharia Sutchin. V současnosti se archeologicky prověřují a dokazují informace z židovského Starého zákona, Sitchin proto začal zkoumat informace z mezopotámských bájí, které jsou prokazatelně starší než Starý zákon. V řadě případů zřejmě Starý zákon z těchto bájí opisoval (potopa světa je uvedena už v babylonské báji o Gilgamešovi), ovšem s korekcí mnohobožství na jediného boha.

A tak Sitchin vzal za bernou minci to, že v těch bájích se nepsalo o bozích na nebesích, ale o bozích, kteří žili mezi Sumery, měli je služebníky, učili je, plodili s nimi polobohy a vůbec se chovali jako bytosti z masa a krve se všemi ctnostmi a nectnostmi. A vyložil tedy báje, které uváděly i počty bohů a jejich příchod na Zemi, jako popis příchodu expedice cizí vyšší civilizace, pro které neměli tehdejší lidé jiné vysvětlení než zbožštění. V bájích je popisováno, že tito bohové znali astronomii sluneční soustavy nebo jak používali létací stroje (už to samo dokladuje fyzickou povahu “Bohů”). Sitchin dovozuje i jejich postupy při šíření civilizace do různých částí světa, přisuzuje jim i stavbu pyramid (mimochodem z jedné báje vyložil celkem reálně i vznik svislé nahrubo prokopané chodby ve Velké pyramidě). Sitchin dovozuje i odkud k nám tito bohové, nazývaní souhrnně jako Annunakiové, přišli a proč odešli. To jsou poněkud sporné výklady a v tomto krátkém článku se o nich zmiňovat nebudu. Jen poznamenám, že některé části jeho výkladu těch bájí (vznik pásu asteroidů, existence planet Uran a Neptun, které lidé objevili až pomocí středověkých dalekohledů, existence vody na Marsu ap.) se desítky let po publikaci v jeho knihách v současnosti ukazuji jako reálné.

Sitchin si vyvodil, že ve sluneční soustavě existuje “planeta X”, která má extrémní oběžnou dráhu, kdy se po většinu času pohybuje daleko za Oortovým oblakem, ovšem při své oběžné době 3600 let vždy poměrně rychle jednou proletí mezi planetami až někam mezi nás a Jupiter. Důsledkem jsou světové katastrofy, jako byla třeba potopa, kterou Sitchin dosazuje někdy kolem r. 10 500 před naším letopočtem.

Zajímavý je výklad báje, který vysvětluje vznik lidské inteligence. Ta expedice Annunakiů totiž dorazila na zemi za účelem těžby zlata a následné expedice na svoji planetu. Mělo to být někdy kolem 400 tisíc let před naším letopočtem. Nejprve se pokoušeli těžit zlato destilací z mořské vody, což se ukázalo jako neefektivní. Pak objevili zlaté doly v Jižní Africe a zahájili tam sami těžbu. Po desítkách tisíců let se tam došlo ke vzpouře pro nesmírně namáhavou práci. A Rada těchto “Bohů” se usnesla na biologickém experimentu – vytvořit genetickým zásahem (spojením genů svých a genů tehdejšího primitivního člověka “dělníka k obrazu svému”(to konec konců říká i bible – Bůh stvořil člověka k obrazu svému). Experiment proběhl na etapy, nejprve 7 “bohyň-matek” rodilo po vsazení embrya (oplodnění vejce humanoida semenem Annunakia) do jejich děloh první tyto tvory, kteří ovšem nebyli schopni samostatného rozmnožování (jak je tomu konečně i dnes u některých kříženců). Teprve po dalším genetickém zásahu vznikl funkční člověk s inteligencí, doplněnou o inteligenci těchto Annunakiů. Podle Sitchina k tomu došlo asi před 200 tisíci lety. Dataci odvozoval z dlouhověkého životního cyklu Annunakiů (koneckonců i v bibli se o Bohovi píše, že “tisíc let je pro něj jako den”.

A podobně jako v bibli se vzniklé lidstvo rozmnožovalo, ženy se zalíbily i Annunakium, kteří si je brali za své. To konec konců píše i bible, jen jaksi nevysvětluje, kdo byli ti “synové Boží”, kteří si je brali, jak se píše v bibli, za ženy. A Bůh v bibli se rozhodl je vyhladit potopou. Podle mezopotamských bájí Annunakiové tak mocní nebyli, ale o potopě věděli předem, sami se evakuovali do svých nebeských lodí a jedné rodině poradili si postavit archu (tak, jak se to jen s jiným jménem píše v bibli).

Dnešní vědci se shodují, že první městská civilizace (i peníze) vznikla v Mezopotámii – v Sumeru (jak to např. píše S.N. Kramer). Sitchin vychází z toho, že u toho byli ještě někteří Annunakiové, kteří i po ukončení těžby zlata zůstávali na Zemi (mimochodem tím smíšením genů se dá vysvětlovat i trvalá úcta lidstva ke zlatu). N o a jedna nedávná studie o DNA bez vazby na Sitchina tvrdí, že “pramáti Evu” představuje jakési pramatky, žijící před cca sto tisíci lety v Africe. To odpovídá Sitchinově úvaze o genetickém zásahu s potřebou vytvořit “dělníky” pro zlaté doly v Africe.

Sitchin zemřel v r. 2010, většina jeho knih vyšla i česky a ve srovnání s Dänikenem je jeho argumentace podloženější.