Nová data: Ovzduší s rakovinou dýchá 40 procent Čechů. Nejšpinavější vzduch je v Ostravě, Praze a v Brně. Každý den se v České republice zabetonuje 11 hektarů půdy. Od roku 2006 tak zmizelo bezmála 540 kilometrů čtverečních zemědělské krajiny.

Smrť za babku.

Nic. Lépe řečeno vůbec nic: čili hlavně nedělat nic: už neplodit další haranty, nepracovat, snížit spotřebu čehokoliv; prostě zaživa zemřít jako samostatné lidské individuum, když nelze jinak vyhladit celé lidstvo. A čekat, nekonečně trpělivě čekat a těšit se, že něco nebo někdo tu lidskou havěť konečně zlikviduje. Už aby to bylo. –

Canetti pro nás vyslovil, že jediná celistvost neboli sebe-vědomí neboli „integrita, kterou člověk má tkví v tom, že si v každém okamžiku může říci, na co myslí“ a tedy i co cítí. Podle toho, jak často si člověk tohle luxusu dopřává opéřuje se jeho duše nebo olysává, abych použil výsostně náboženského obrazu z Platóna.

Oni nejsou jako ostatní pozemští tvorové, kteří dokážou žít v rovnováze, aniž by se o to museli jakkoli snažit. Lidé vynaleznou něco, o čem si myslí, že je to zbaví závislosti na přírodě, nejdříve po čtvrtstoletí zjistí, že je to škodlivé, teprve za další čtvrtstoletí (v ideálním případě, ovšem!) si to navzájem zakážou, teče při tom krev a vyžádá […]

Sýkorky, švitorky, naši zimní hostia, od lesa priletia, na zrnkách sa hostia. Hostia sa, švitoria – Tá ich vtáčia vrava rozlieha sa dvorom, do srdca sa vkráda. Do srdca vstupuje ako jari pieseň, zaháňa preč smútok aj hmly sivú tieseň. Švitoria sýkorky, semienka zobkajú – Každý deň veselé divadielko hrajú… Hostinku zahrajú, frnk – a už ich niet! Kedyže […]