Inými slovami nie je v ľudskej povahe chcieť dobro ´všeobecne´ lebo to oslabuje vôľu k životu.Všetko pozitívne je na nič pokiaľ je to vynútené. A vynucovať si pozitívne veci je nezmysel. Hlavne v tom pojatí, že ľudia si sú, boli aj budú nerovní. Ak človek iba vyvodzuje dôsledky z problémov dlhodobo neriešených aby ich obracal na ´pozitivistické […]

Meditovat nad svou příští dráhou – dobře bavit myši pod podlahou.

Duše, pro kterou Gautama Buddha z jistých dobrých důvodů neužíval konkrétní pojem, vyhasnutím žádostivosti dojde „probuzení“ (bódhi) a jedinec se tak stane buddhou (“ Duše, pro kterou Gautama Buddha z jistých dobrých důvodů neužíval konkrétní pojem, vyhasnutím žádostivosti dojde „probuzení“ (bódhi) a jedinec se tak stane buddhou […]

Lidské vyčlenění z přírody není následkem „pádu“ či „odcizení“. Patří neodmyslitelně k našemu lidství. Proto také soudobou ekologickou krizi nemůžeme řešit návratem k údajnému nenarušenému prvotnímu stavu. Ekologická krize není krizí z odcizení. Je krizí z nezodpovědnosti. Přijali jsme svobodu, nestarali jsme se o odpovědnost. Či předešlou metaforou: […]

http://antroposof.sk/diela_pc/landraf_islam_rozvoj_moderneho_vedomia.pdf

Teda, že vo vývoji inteligencie je primárny vývoj sociálnych a štrukturálnych systémov pred vývojom výlučne materialistickým, teda technologickým.

Fašistický náhled je z podstaty hierarchický z jednoduchého důvodu: pokud si lidé nejsou rovni, pak musí politický řád v prvé řadě nabídnout mechanismus výběru těch nejlepších, kteří mají vládnout, protože člověk by si měl chtít nechat vládnout lidmi, kteří jsou v průměru lepší a nikoliv horší než on sám. Tak tedy zní jedna ze základních charakteristik: […]

tento režim je již tak zkorumpovaný a politici tak pyšní a přesvědčení o své neomezené moci, že se nestydí rozkrádat stát různými privatizacemi, amnestiemi a rozprodáváním státního majetku za hubičku kamarádům s tučným všimným pro sebe, a potom přidat důchodcům s příjmem okolo deseti tisíc 40 korun, ale poslancům, kteří s vedlejšími přivýdělky v […]

Neomodernismus zastává též názor filosofa a environmentalisty Josefa Šmajse, který v roce 2015 vystoupil s návrhem Ústavy Země, v níž se říká: „My lidé, mimořádně úspěšný biologický druh planety Země, jemuž se podařilo vytvořit globální kulturu – civilizaci, vědomi si nebezpečí, jež hrozí nám i ostatním živým systémům z procesu živelného […]

One of the implications inhering in the title of this album is that by squarely facing these existential dilemmas, many of them unique to the aberrant context of civilized society, we rescue a certain dimension of humanness that could otherwise be lost.