Satan je doma všade tam kde zdomácnel. Kde cnel po svojom pekle. Na koncoch všetkých tisícoch ihiel. Bral zreteľ na rúško ticha pod akým zišiel na myseľ.

není to hrdost není to ani málo je mi to jedno není to vůbec nic

pod nosom hviezda nie je žiadna veda byť tu na žive v celom svete rada smrť za rohom oka v kútiku duše alfy sfingy omegy

░░░░░░░░░░░░░▄▄▀▀██▀▄▄▒ ░░░░░░░░░░░░▄▀░▄▀▀░░░▒▒▀▀▄ ░░░░░░░░░░░▐░▄▀░░░░░░░░░░░█ ░░░░░░░░░░░▌▌▄▀▄▒░░░░░░░░░░█ […]

Zmor ho detvo môjho rodu. Zmor toho zla plod. Tvor, ktorý zničil Zem. Už zvoní mu na odchod. Tam zmráka sa bez ustania. Padá tieň do hlbočiny. Smrad sa tiahne nad dielom človečiny. Do neba života strateného v zmare Zmar ho čo i tam dušu dáš hor sa hor!!!!

ja s radosťou sám nezvestný hľadám nezvestnú Zem kde ešte jedno slovo, ešte druhé by stálo ma čas opísaný jedným dychom pôda pod nohami z nervou a korene s pôdou ako opora z hora dávajú na vedomie ti masku za maskou až smiech ťa prejde ako o život

Sešla se s ním a v polích svítalo byl to tambor samotného boha namísto žeber ale zajímal se o srdce Neboť rád věci ožíval svou hloubkou Bubnuj děvče bubnuj řekl pak A ona prastarými nápěvy vraždila klasy v polích až k zrcadlu rokle

nutí mě psát verše chudých poměrné mládí jedněch se zas měří stářím druhých kněží žehnaj pramenům co plněj plastové lahve a jejich modlitby jsou bezobsažně dlouhosáhlé bůh mi tě stvořil dle nákresu Alberta Speera nás nečekaj nebesa jen oprýskaná stratosféra žádný soudný anděl se v ústí city na zem nesnese a tvá krása mezi všemi je tichá smutná […]

Asi bych nechtěl s tebou sdílet byt mít společnou střechu Ale bez tvých veršů bych nechtěl být Dávám si je pod hlavu jako koláč mechu Pro ty verše mám tě rád A taky žes byl vždycky chlap Nikdy žádnej smrad co před vrchností paty sklap

Kohosi hluboko v krvi mám, jenž volá po svých vlastnoručních božských nebesích a lidských světech. Gottfried Benn: Mladý Hebbel (překlad Ludvík Kundera)