Aby sme lepšie pochopili Adolfa Hitlera a jeho cestu k absolútnej moci, musíme sa najprv pozrieť naprostredie ktoré formovalo ako jeho, tak ľudí s ktorými spolupracoval a prostredníctvomnich násl edne celé Nemecko. Je veľmi príznačné, že Bergier a Pauwels nazvali kapitolu bestselleru Ráno kúzelníkov pojednávajúcu o medzivojnovom Nemecku a Nemecku Druhej svetovej vojny ako […]

Two Arms and a Head The Death of a Newly Paraplegic Philosopher by Clayton Atreus Forthwith this frame of mine was wrench’d With a woful agony Which forced me to begin my tale And then it left me free – Coleridge Even the bravest rarely have the courage for what they really know. -Nietzsche […]

Frankfurtská škola a především Adorno mají pojem lidské přirozenosti, který se kryje s neomezenou platností libida, principu slasti. Snažili se skoncovat s principem reality. Vše, co člověka omezuje, je prý potlačení, represe, násilí. I sama civilizace je produktem násilí. Freud mluví o potížích s kulturou a říká, že člověk svou přirozeností není pro […]

Jak se stát špatným hejtmanem (a nestydět se za to)

Vždycky je to člověk, na kom si jiný člověk musí vybojovávat svá tzv. „lidská práva“.

Ba ne, peníze se dají využít jen jako výkupné. Výkupné za volný čas. Neboť mít na všechno dostatek času je základ vší suverenity mysli a veškeré svobody bytí. Je pravda, že většina lidí si s volným časem neví rady a tráví jej třebas netvůrčím a prázdným čuměním do bulvárních novin a na nepodnětné stupidní televizní show, ale to je konec konců […]

A neplatí se penězi, i když o peníze jde vždycky až v první řadě. Platí se ztrátou ideálů, dříve tak přehnaně zdůrazňovaných a právě tak ztrácených. Nicméně o peníze přijdete také.

Muslim křesťan , nebo žid – všechno jedna verbež, všechno jedna chátra vzešlá z Abrahámova chámovodu a shluknutá pod společným praporem nenávisti k Zemi.

Náboženství lze chápat jako sociálně-kulturní konstelace, jež produkují určitou společenskou formu hodnotového a priori /morálku?/a spolu s dalšími faktory vytváří předpoklady a podmínky jednání individua a dodávají mu určitý smysl.

A tak odvozujeme všechny další adekvátní ideje z našich dřívějších adekvátních idejí a pojímáme celou přírodu z našeho vlastního intelektuálního hlediska, které přijímáme zcela a ochotně a s největším uspokojením. Žádný konflikt mezi našimi emocemi, nebo mezi nimi a naším rozumem nebo vůlí, a žádný čin, který by bylo možno chápat jako […]