Keď niečomu dáš meno dáš mu význam, ale pre iného človeka sa pod týmto menom skrýva význam iný, ale to ešte neznamená, že význam je iba niečo v našich hlavách, ale znamená to skôr, že my sami nie sme nikde inde ako mimo seba, kde hľadáme významy pre obecne platné mená, alebo teda kategórie, v ktorých sa vieme s významami ako ich poznáme identifikovať.

Pro naprostou většinu lidí je naprosto nepředstavitelně nemožné byť si i jen představit, že by svůj život (či existenci) nesvěřili bláhově do péče nějaké víry. Nedovedou si ani pomyslit ve své zabedněnosti, že by bylo možné proplouvat životem a ničemu nevěřit. A v tom je právě podstata vší nesvobody! Řekl jsem mnohokrát, že jedinec může být svobodný, […]

Sedens makabre. Sedens, alebo domovom ducha za ktorý nevymenil c udzinu. V očiach ´bytia´. Také ich nemá. Dovedené až tam kde zmysly. Zmysly, ktoré sú očami, ktoré cez ne dovidia. Tretie oko šiesteho zmyslu.

Jo, to bych též rád zvěděl. Propast je daň ZA rámec a NAD rámec poznatelného. Samota je daň za osobitost.(?) Nepoznám samotu bez toho kto by v nej bol sám samota nie je nič samostatné, ale niečo čo je hlboko zviazané s tým kto taký sám je aký je vzťah samotného človeka k samote? ja zase beriem v úvahu, že ´my ľudia´sme taktiež sami, že s nami nikto ´zo zbytku […]

Minulým je mi to co mne míjí. Nacionalizmus je kult minulého, ale tradice je přítomná. nepovedal by som-kult minuleho nie je nacionalizmom kedze nacionalizmus je aj o stupni rasovej vyspelosti-rasa sa vyvija-vôľa k moci je stupňovaním toho čo je dobré a pritakaním inštinktu-ak inštinkt velí ´pronárodne´ cítiť čo inými slovami je nacionalisticky-tak to nie je žiadny […]

Systém lidských práv se opájí individuálními svobodami, které vynalezl a postavil je do protikladu k někdejšímu barbarství půdy, folklóru, národa a víry. Posvěcuje tak člověka obnaženého, bloudícího samotáře, jenž je nekonečně pohyblivý, v každém okamžiku je ze všeho vyvázán, osvobozen od všeho, co neodpovídá jeho zájmu nebo představě, kterou si o svém […]

Keby šlo o priebeh v konečnom dôsledku už by to bolo dané tak tým priebehovým Časom, ale ono v tom konečnom dôsledku už je to výsledkom nie priebehom… Presne tak ako to máš s tým jazykom; jazyk nie je ´dielom´, ale je energiou. Teda nie ´ergon´, ale ´energeia´. A preto práve sa jazyk možno delí v procese svojho vývoja do skratiek, ktoré sú začiatkami konca-koncov […]

Nazývať veci pravým menom: keď poviem na negra, že je negrom tak to robím. Keď poviem, že žid je lichvárom tak to robím. Keď poviem blbej slovák volí Fica tak to robím. Nikto nie je nad zákon môjho jazyka a mojej materštiny. Žiadna EU a ani iné lajno, ktorého má zase ďalšie lajno menom Fico plnú gambu.